slohy - přehled
> ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ARCHITEKTONICKÝCH SLOHŮ
 >
...
Románský sloh
Názvem románské se u nás označovaly všechny nejstarší stavby na našem
území v období 10. - 13 století za vlády Přemyslovců. Je v něm ukryté
latinské jméno Říma-Roma, neboť toto umění vznikalo v zemích, které
patřily k tehdy již zaniklému římskému impériu, kde stavitelství z
kamene mělo staletou tradici. Odtud se v pozdější době rozšířilo do
celé Evropy a tedy také do našich zemí. Toto nejstarší období stavební
tvorby zahrnuje i dva předrománské slohy: - sloh karolínský, nazývaný
po Karlu Velikém(u nás tento sloh zastupuje svatováclavská rotunda
sv.Víta v Praze) - sloh ottonský, nese pojmenování podle císaře Otty
Velikého(z našich památek je ukázkou bazilika sv.Jiří na Pražském
hradě) V tomto slohu se stavěly svislé konstrukce(stěnový systém)velké
tloušťky(1-3m). Slopy oddělovaly jednotlivé lodě baziliky nebo
místnosti v obytných domech. Sloup se skládal ze tří částí: patka, dřík
a hlavice. Dřík byl hladký bez ozdob a hlavice se stavěly ve tvaru
krychle. Používaly se různé typy zdiva: kvádříkové(opracovaný kámen),
klasové, lité(pláště z kamene a vnitřek z malty)a smíšené. Zdivo bylo
omítáno a zdobeno freskami - rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě. Jako
vodorovné konstrukce se používaly dřevěné trámové stropy a klenby. Mezi
nejznámější patří valená, kopulová, výklenková, křížová a stoupající.
Typickým znakem tohoto slohu je románské okno. Provádělo se bez výplní,
se zalomeným ostěním a malých rozměrů. Mezi další používaná okna patří
sdružená se dvěma až čtyřma oblouky, které jsou dělené románským
sloupem. K ozdobným prvkům patřily portály hlavně ústupkový, sloupy,
archivoty(profilovaný oblouk), štítky a ozdoby průčelí, kterými byly
obloučkový vlys a slepá arkáda. Střechy se stavěly sedlové, pultové,
stanové a kuželové. Krytina keramická nebo kamenná. Stavební druhy:
sakrální stavby(sloužící k bohoslužbám), kostelíky a rotundy. Mezi
nejznámější památky u nás patří: bazilika sv. Víta, bazilika sv. Jiří,
kostelík sv. Jakuba, rotunda sv. Martina a rotunda sv. Kateřiny ve
Znojmě.
Gotický sloh
Tento sloh vznikl ve 12. století ve Francii v okolí města Paříž. Do
Čech se dostal na počátku 13. století a zůstal jako hlavním stavebním
slohem až do začátku 16. století Název pochází údajně od barbarského
kmene gótů. Gotika se šířila postupně do celé Evropy přes Německo,
Španělsko, Anglii až teprve ve druhé vlně do Čech, Rakouska, Maďarska,
Polska a Slovenska. Šiřitelé byli Cisterciáni - řád z Francie.
Základními znaky: lomený oblouk, žebrový a skeletový konstrukční
systém, opěrný systém, vertikalita staveb(členění do výšky) Hlavním
stavebním materiálem byly cihly(chrám sv. Ducha), kámen, kvádrové
zdivo, dřevo a hrázděné zdivo(skeletová dřevěná konstrukce mezi kterou
je zdivo). Jako svislé nosné konstrukce se používaly pilíře různých
průřezů, stěny, zední přípory(polopilíř navazující na stěnu) a konzoly,
které podpíraly žebra klenby. Jako vodorovné nosné konsrukce se
používaly klenby. Mezi nejznámější patří křížová, hvězdicová, síťová,
kroužená, vějířová a sklípková.Používal se také opěrný systém, který
zajišťoval stabilitu převýšené konstrukce gotické stavby. Jako opěrný
systém se používaly opěráky(vnější pilíře), opěrné oblouky v jedné a ve
dvou řadách. Okna byla zdobena kamennými kružbami, rozetami,
trojlístky, čtyřlístky a jeptiškami. Zasklívala se malými barevnými
sklíčky, které byly navzájem spojeny olovem. Stavební druhy: 1.
sakrální stavby a) kostely - jednolodní nebo trojlodní, jednoduchý
opěrný systém b) katedrály - sakrální stavby s katedrálním
závěrem(složen s věnce kaplí) 2. radnice - zasedací místnost, archív,
velká věž s hodinami 3. kláštery 4. městské domy 5. hrady - z kamene,
nepřístupné místo, obranný charakter(hradby, věže) Památky v Čechách: V
rané gotice: Anežský klášter v Praze na Františku, Staronová synagoga
Ve vrcholné gotice: Karlštejn,Karlův most, Karlova kolej, chrám sv.
Víta V pozdní gotice: Prašná brána, chrám sv. Barbory v Kutné hoře,
Vladislavský sál na Pražském hradě.
Renesanční sloh
Renesance znamená v překladu znovuzrození či znovuobjevení. Vznikla v
15. století v Itálii ve městě Florencie. V této době se provádějí
zámořské objevy - kolonie, rozšíření výroby, vznik manufaktur. Mezi
stavební druhy patří: zámky, paláce, předměstské vily, tržnice,
mincovny, nemocnice, banky, radnice, školy, knihovny, muzea, divadla,
kostely, a kláštery. Na stavbu objektu se používaly cihly, kámen, dřevo
na krovy a stropy, skleněné tabulky a táhla. Svislé konstrukce byly
vyzdívány z kamene nebo z cihel, v Čechách zděné z cihel a omítané.
Sloupy se členily na sloupy, polosloupy a pilastry. Sloupové řády:
toskánský, iónský, korintský a kompozitní. Vodorovné nosné konstrukce
tvořily hlavně dřevěné trámové a kazetové stropy společně s klenbami,
mezi které patřily valená, necková, klášterní, zrcadlová, kopulová a
česká. Charakteristickým znakem této doby je ozdoba stěn: u kamenných
bosáž a u cihelných sgrafito(psaníčkové,figurální. Okna měla tvar
obdelníkový nebo kruhový. Portály se stavěly po stranách vstupního
otvoru. Skládaly se ze sloupů nebo polosloupů, z vodorovné části -
architrávu a štítem tvaru trojúhelníku nebo se segmentovým
obloukem.Byly bohatě zdobeny. Mezi nejvýznamější památky patří: okna
Vladislavského sálu, Ludvíkovo křídlo na Pražském hradě, letohrádek
královny Anny zvaný Belveder.
Baroko
Označení "barok" nebo "baroko" vznikl v 16. století v Itálii ve městě
Řím. Baroko v Čechách se dělí na rané 1620 - 1695, vrcholné 1695 - 1740
a pozdní 1740 - 1780. Hlavními znaky tohoto slohu jsou sloupy a okna
vycházející z renesance. Byly dávány do nových vztahů a postupně
přetvořovány, znetvořovány až vznikly prvky, které byly protikladem
renesance. Například římsa v renesanci byla přímka a v baroku křivka.
Využívá se zakřivených linií, optických klamů, pokroucených ploch, růst
světla a stínu. Emocionálně působí na člověka. Svislé nosné konstrukce:
stěny zděné z cihel, zakřivené, omítány štukovou omítkou a barevné.
Vodorovné nosné konstrukce: kleby(kopulová, česká, křížová), výrazné
římsy - více zdůrazněny, mohutnější, postupně jsou zvlněny.
Charakteristická pro barokní tvorbu je také osovost. Aby se dosáhlo
souměrnosti, dává se stejný vzhled protilehlým stavbám s určením
naprosto odlišným, stavějí se brány, které nikam nevedou, při vjezdech
dvojí postranní dvířka, z nichž jedna jsou od počátku zazděná atd. V
interiérech, ať chrámových nebo v sálech paláců a zámků, kde jsou
skutečná okna jen po jedné straně, se na protější stěně malují a někdy
imitují tabulkami ze zrcadel. Podobně i všechna slepá okna na fasádě se
vyznačovala malbou. Mezi nejznámější památky z raného období jsou:
Matyášova brána, Valdštejnský palác, Černinský palác a Klementinum Mezi
nejznámější památky z vrcholného období jsou: zámek Karlova Koruna,
kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, chrám sv. Mikuláše na Malé
Straně, zámeček v Tróji, kostel sv. Vavřince v Jablonném Podještědí
Karlova Koruna
Rokoko
Je to jeden ze směrů v období pozdního baroka z francouzkého slova
rocaille - mušle. Hlavním znakem tohoto slohu je přebujelá dekorativní
výzdoba s motivem mořských mušlí a řas. Typická je zlatá, bílá, vínová
a pastelové barvy. Významné památky: interiér Španělského sálu na
Pražském hradě, zámeček Belveder ve Vídni
Romantismus
Tento sloh vznikl v 19. století. Používá prvky z gotiky. Hlavními znaky
jsou: láska, exotika, útěk k přírodě od civilizace, návrat do
minulosti, obliba exotických krajů, zaměření do vlastního nitra, návrat
k církvi a zájem o folklór. V této době vznikají zámky s krásnými
parky, které mají vodopády, jezírka, jeskyně i zříceniny hradů. Vzniká
památkové hnutí na ochranu památek. Snaha o dostavbu gotických
katedrál(chrám sv. Víta). Mezi nejvýznamější památky patří: zámek
Hluboká nad Vltavou, Hrádek u Nechanic, Hlávkova porodnice, kostel v
Karlíně sv. Cyrila a Metoděje, dostavba Staroměstské radnice,
Karlštejna, Pražské brány, Zelené brány a chrámu sv. Ducha.
Klasicismus
Tento sloh vznikl koncem 18. století a začátkem 19. století. Důvody
vzniku: a) vznik archeologie(objev pompejí) b) vznik kapitalismu -
nápodoba antické kultury a společnosti c) vznik osvícenství -
racionální řešení aktuálních otázek ve společnosti d) odklon od víry,
od církve a šlechty Hlavní charakteristikou je napodobování antických
staveb, řádů(dorský,iónský, korintský a kompozitní) Vznik nových
stavebních druhů: 1) Činžovní dům 2) Průmyslové stavby 3) Nádraží 4)
Lázeňské budovy Mezi nejvýznamější památky patří: dům Platýz na Národní
Třídě, zámky Kačina u Kutné Hory a v Kostelci nad Orlicí, vila
Kinských, kostely v Josefově, Terezíně, dům u Hybernů, Stavovské
divadlo v Praze
Novorenesance
Vznikla ve druhé polovině 19. století. Roku 1844 se konal sjezd
německých inženýrů a architektů, kteří se radili jaký sloh v
architektuře dále používat. U němců zvítězila novogotika, ale čeěi se
chtěli odlišit a volí si jako svůj nový sloh novorenesanci. Vychází z
renesance, navíc oblíbeny ocelové konstrukce a ocelové prosklené
kopule. Zájem o dispozici, důraz na správnou funkci. Mezi stavební
druhy patří banky, spořitelny, peňežní ústavy, koncertní síňě, muzea,
školy, tržnice, nádražní budovy, obchodní domy, nájemní domy a hlavně
průmyslové budovy.
Eklektismus
Tento směr vznikl v posledním desetiletí 20. století. Hlavním znakem
tohoto slohu je, že na jednom objektu se objevují prvky z různých směrů
dohromady(baroko, gotika, renesance) Památky v Čechách: domy v Pařížské
třídě v Praze, Adalbertinum v Hradci Králové
Secese
Tento směr vznikl v prvním desetiletí 20. století. Není to historický,
ale po 100 letech nový stavební sloh. Základní znaky: návrat k přírodě,
soulad s přírodou, rostlinné ornamenty, zelená, bílá a zlatá barva,
detaily - zábradlí, mozaiky, členění oken, kování, obklady a malby.
Památky v Čechách: Obecní dům v Praze, Hlavní nádraží v Praze, divadlo
v Pardubicích, okresní dům v Hradci Králové.
poslední aktualizace stránky - 13. července 2007 - 19:52 | arch
|
