ARCHITEKTURA > SAMOSTUDIUM > architektonické cesty > Praha - Trmalova vila
 
 

Praha - Trmalova vila


http://eatelier.no-ip.info/photo/convert.php?showthumb=true&currname=PICT1969.JPG&currdir=0000_000_arch_kurzy/vylet_strasnice_2007Rodinný dům pro ředitele veřejné obchodní školy Františka Trmala z Toušic (1866-1945) a jeho manželku Růženu patří k prvním provedeným stavbám architekta Jana Kotěry. Kotěra, absolvent vídeňské Akademie, žák Otto Wagnera, byl roku 1898 - ve věku 27 let - povolán na místo profesora dekorativní architektury na pražské Uměleckoprůmyslové škole. Od začátku svého pobytu v Praze zastával jako aktivní člen pokrokového Spolku výtvarných umělců Mánes úlohu vůdčí osobnosti české architektonické moderny. Do raného období tvorby, kdy byl často odkázán na drobnější zakázky - náhrobní architekturu a návrhy uměleckořemeslných předmětů (nábytku, svítidel, textilií...), spadá i projekt průčelí Peterkova domu na Václavském náměstí (1899). Peterkův dům, navržený ve slohu rostlinné secese, prozrazuje vliv Kotěrova vídeňského učitele O. Wagnera. Již roku 1902 však Kotěra navrhl skupinu rodinných domů, kam patří i vila ředitele Trmala, u kterých jsou zřejmá odlišná východiska - soudobá anglická moderna a její filozofie rodinného bydlení i obdiv k domácímu lidovému stavitelství. Vily v sobě spojují touhu po pohodlném bydlení se všemi vymoženostmi moderní hygieny a účelnosti a jistou nostalgii po životě na venkově, kde člověk ještě neztratil kontakt s okolní přírodou. Příznačné je zakomponování domů do pečlivě naplánovaných zahrad, které jsou volně přístupné otevřenými verandami a stávají se nedílnou součástí životního prostředí obyvatel.
Trmalova vila byla postavena v nově založené zahradní čtvrti, která vyrostla na místě bývalých polí. Okolní kompaktní zástavba vznikla až během období první republiky. Spolu s domem Kotěra navrhl i zahradu s křivkami cestiček a okrasnými keři, kam stranou za užitnou část umístil roubenou stavbu kůlničky s prostory pro hospodářská zvířata. Pozemek obehnal dřevěným plaňkovým plotem. Na průčelích vily použil četné malebné detaily - polygonální rizalit a arkýř, vysoké komíny, hrázděné štíty i vikýře. Pozoruhodné bývalo zahradní průčelí s dnes zazděnou pilířovou verandou a dochovaným balkonem, nad kterým se zvedá malovaná vyřezávaná lomenice. Ústředním prostorem přehledně řešené vnitřní dispozice se stala přímo osvětlená patrová schodišťová hala s malovaným trámovým stropem a dalšími kvalitními řemeslnými prvky. Po levé straně haly bývala kuchyně a pokoj služky, čelně se vstupovalo do velké jídelny a dále napravo do salonu. Jídelna ztratila zazděním verandy propojení se zahradou. V patře byla ložnice a dětský pokoj. Kotěra velmi často navrhoval pro své stavby i nábytek a další součásti zařízení interiéru, o tom, že by tak učinil i v případě Trmalovy vily, však nemáme žádné doklady.
Rodina Trmalova prodala dům již roku 1911. Až do roku 1945, kdy nad ním byla vyhlášena národní správa, patřil soukromým majitelům a sloužil své původní obytné funkci. Roku 1950 natrvalo přešel do vlastnictví státu a pod správu obvodního národního výboru. Do roku 1990 sloužil objekt pro účely Kulturního domu Prahy 10, po tomto datu je v majetku Obvodního úřadu Prahy 10.

web odkazy



 

 
 
 
 
 
 
 

PŘÍPRAVNÉ KURZY K TALENTOVKÁM NA ARCHITEKTURU

Powered By CMSimple.dk | Design By DCWD | 2Bdesign