Praha - Hotel Internacional
DEJVICKÁ "LOMONOSOVA" UNIVERZITA
 Neodmyslitelným symbolem pražských Dejvic je hotel Internacionál, který se stal nejen ikonou architektury socialistického realismu a vlajkovou lodí komunistického režimu, ale i ústředním motivem Hřebejkova muzikálu Šakalí léta zasazeného 50. let 20. století.
Lomonosova univerzita nebo Sen šíleného cukráře - takové přezdívky si za uplynulých 50 let stavba vysloužila. Tu první naprosto oprávněně, neboť pražský hotel skutečně vypadá jako moskevský originál. I oficiálních názvů má hotel několik - vedle Internacionálu, jak se mu nejčastěji říká, se jmenoval také Družba, Hotel Čedok, po revoluci Holiday Inn a nyní nese název Crowne Plaza.
Pozoruhodná šestnáctipatrová budova podle návrhu architekta Františka Jeřábka vznikala v letech 1952 až 1954 na základě rozhodnutí tehdejšího ministra obrany a zetě Klementa Gottwalda v jedné osobě, Alexeje Čepičky - podle něj se hotelu někdy říká rovněž Čepičkův barák.
Traduje se historka, podle které si Čepička myslel, že se slavnostního otevření zúčastní sám Stalin, a proto nechal středovou budovu oproti originálu zvýšit o dva schody, aby se na schody ve vstupní hale vešlo všech 44 tehdejších generálů.
Stavba sestává ze dvou nižších křídel a ústřední nejvyšší budovy vyhnané do arkády s patnáctitunovým kalichem, špicí a železnou zelenou hvězdou. Pozoruhodný není jen honosný exteriér hotelu, ale také jeho interiér.
Vedle pokojů a dalších místností byla v budově vystavěna také zimní zahrada uzpůsobená i pro tropické rostliny, protiatomový kryt či vyhlídkové terasy. Budova byla vevnitř bohatě vyzdobena - malbami, sgrafita, freskami a gobelíny, nechyběla ani nástěnná mozaika nebo skleněné reliéfy.
Při rekonstrukci v 90. letech byl protiatomový kryt přestavěn na šatny učňů a zaměstnanců hotelu, velkou část původního zařízení se však podařilo uchovat, obzvláště pak vybavení z ušlechtilého dřeva nebo mramoru.
Dnes hotel Crowne Plaza, který je zařazen na seznamu kulturních památek, nabízí 254 klimatizovaných pokojů a apartmánů a 18 plně vybavených konferenčních místností pro deset až 400 delegátů. Nechybí tady ani restaurace, vinárna či koktejl bar.
Výzdoba
Na vnitřní výzdobě hotelu se podíleli malíři: C. Bouda (taktéž gobelíny), W. Nowak a J. Gruss, prof. Ullman, prof. Novák a sochaři Kodým, Hojerová a Sedlecká. Nástropní malby jsou zase zásluhou umělců Kumpána, Solara a Liškové. Dále nesmíme opomenout nástěnnou mozaiku od Maxe Švabinského. Ve třetím patře jsou k vidění skleněné reliéfy s historickými náměty od Brychtové a Dostrašila.
Krásná dveřní držadla, která bylo možné obdivovat na všech vstupních dveřích, v originálním tvaru datlů z mosazi, již bohužel zmizela v nenávratnu.
Během rekonstrukce se podařilo zachovat poměrně značnou část původního zařízení, zvláště v reprezentačních prostorách - zařízení z ušlechtilých druhů dřev a mramoru, část mobiliáře, vše v duchu socialistického realismu.
Stavba
Budova má 16 pater, celková výška je 88 m, vlastní budova měří 67 m.
Dnes je k dispozici 254 plně klimatizovaných pokojů a 18 konferenčních místností s kapacitou 10 - 400 osob.
Rekonstrukce probíhala od 8. 3. 1996 do počátku dubna 1997. Slavnostní otevření se konalo v červnu 1997.
Původní protiatomový kryt, v jehož největší části bylo možné přežít 2 týdny v osazenstvu 600 osob, byl přeměněn na šatny zaměstnanců a učňů.
Kalich
Kalich váží 15 tun, jeho výška je 10 m, květ kalichu měří: 4,3 m šířka a 3,8 m délka.
Hvězda
Železná hvězda, jejíž hmotnost činila 250 kg a měřila 1,5 m, byla v roce 1996 rozebrána a po pěti měsících opět vrácena na své místo. Tato rudá hvězda byla zdobena pozlaceným lvíčkem a lipovými ratolestmi. Původní rudou barvu nahradila po její rekonstrukci barva světle zelená, která symbolizovala celosvětový řetězec hotelů Holiday Inn. Hvězda je nyní natočena směrem k Pražskému hradu.
Názvy hotelu
Názvů se tu pro jednu budovu vystřídalo celkem úctyhodný počet - Družba, Hotel Čedok (od 1957), Internacionál, Holiday Inn a (zatím poslední) Crowne Plaza. Ale obyvatelé přilehlého okolí jej nepojmenují jinak než "Internacionál".
Přezdívky
Tento velmi rozkladitý hotel se skrývá i pod těmito přezdívkami:
- Lomonosova univerzita
- Čepičkův barák
- Sen šíleného cukráře
Zřejmě nejvěrnější popis a záměr celé stavby přinesl článek z Lidové demokracie, z 29. 4. 1954, který citujeme v původním znění:
Podíl umělců na stavbě věžového domu
"V Praze-Podbabě vyrůstá na Julisce první věžová stavba v naší vlasti. Je to moderní obytná budova se vším pohodlím a příslušenstvím. Ve třináctém ustupujícím poschodí bude také zimní zahrada klimaticky přizpůsobená i pro tropické rostliny a vyhlídkové terasy, odkud se otevřou nové neznámé pohledy na Prahu. Tato novostavba, první toho druhu u nás, bude odevzdána veřejnosti již v příštím roce.
Na její architektonické výzdobě, která z tvrdého modelovaného spodku se směrem nahoru zjemňuje v překrásnou arkádu a vyvrcholuje v kalichu ze skla s kovovou špicí a rudou hvězdou, se podíleli architekti, výtvarníci i řemeslníci. Než však byl návrh výzdoby vypracován bylo třeba prostudovat složitou otázku formy národní architektury. Stejně tak bylo třeba najít v historii vhodné náměty, které by promlouvaly k dnešku. Tuto otázku studovali architekti hlavně na stavbách v jižních Čechách a v Telči. Významným pomocníkem jim v tom byly i sovětské vzory podobných staveb.
Nad hlavním portálem budou tři reliefy. Pravý bude vyjadřovat mezinárodní solidaritu pracujících, střední relief osvobození naší vlasti Sovětskou armádou a v levém reliefu bude znázorněna pracovní družba našich národů. Obě křídla tohoto věžového domu budou ve své horní části vyzdobena sgraffity v duchu Alšova projevu, které budou vyjadřovat symboly slovanského pohostinství. Také střední, věžová část domu bude mít v nejhořejší části sgraffita, jejichž komposice bude znázorňovat revoluční události v historii. Ustupující třinácté poschodí bude vyzdobeno arkádami.
Stejně bohatá bude i vnitřní výzdoba budovy. Stěny ve vstupní hale budou obloženy slovenským a českým mramorem a ve štukové výzdobě stropů povedou světelné kanály, na stropech ve společenských místnostnostech sgraffitová pole, jiné stěny a stropy budou vyzdobeny freskami. Interiér je řešen ve stejném duchu jako architektonická komposice celé budovy.
Po prvé bude u nás použito jako dekoru na vnější ozdobě budovy také skla. Ze skla bude nejen hvězda, ale i kalich na vrcholu věže. Bude to dílo chudenických sklářů, kteří se s nadšením chopili této myšlenky, jež znázorňuje krásu českého výrobku. Tavbu skla pro výzdobu této věžové stavby provádějí skláři v nadplánu. Kalich bude 10 metrů vysoký, jeho koruna bude mít v průměru čtyři metry a bude vysoká tři metry. Na výzdobě spolupracují také řemeslníci, ať již truhláři, klempíři či kováři. Pracují s vědomím, že jejich práci budou hodnotit i návštěvníci z ciziny. Snaží se proto ze všech sil probudit zájem o českou řemeslnou práci. Ozdobné mříže uvnitř budovy a balkonové mříže vně budovy budou ručně tepány.
Malíři připravují v atelierech podklady pro práce na sgraffitech. Sgraffita jsou kresby ryté do barevné omítky. Vzbuzují pocit radosti. Všechny sgraffitové projevy vně i uvnitř budovy budou zachycovat pokrokové epochy naší historie. Budou je provádět profesoři vysoké školy uměleckoprůmyslové spolu se svými žáky přímo na lešení.
Architektura dnešní výškové stavby na Julisce v Praze-Podbabě je dílem kolektivu architektů v čele s inž. arch. Františkem Jeřábkem. S architekty úzce spolupracují malíři prof. Ullman, prof. Novák a sochaři Kodým, Hojerová a Sedlecká. Všichni účastníci této stavby vytvářejí stavební dílo, které se jistě stane naší pýchou.
Mladý architekt inž. M. Hudec k tomu poznamenává: "Naše dílo není bez nedostatků. A to proto, že jsme neměli na projektu pro krátkost času potřebný studijní předstih. Ale snad i přesto se nám podařilo nastoupit v architektuře novou cestu, která překonává časté vlivy funkcionalismu a ... politismu. Další vývoj podobných staveb bude dbát již ve větší míře národního charakteru." - mv"
Tolik praví dobové noviny. Dlužno jen dodat, že naší pýchou se Internacionál dozajista stal... ze všech staveb české "sorely" (socialistického realismu) je nejvýraznější, nejpompéznější a největší. Skoro jako v Rusku. Ale přestože stavba symbolizovala komunistickou éru a sepětí se Sovětským svazem, nelze jí upřít vysokou hodnotu odvedené řemeslnické a umělecké práce.
|
